PŘÍRODA VALAŠSKA

Živočichové - prvoci

Podříše: Prvoci (Protozoa)

Prvoci jsou jednobuněční živočichové, jejich tělo je tvořeno jedinou buňkou, která vykonává všechny životní funkce. Jsou nepatrné velikosti, lze je pozorovat pouze s mikroskopem. Zástupci prvoků žijí na celé Zemi ve všech prostředích - ve vodě, v půdě, mechu, trávě, na stromech i uvnitř jiných organismů jako parazité. V okrese Vsetín se vyskytují všechny běžné druhy. Pravidelněji jsou sledovány jen druhy cizopasné - druhy parazitující u lidí sleduje Okresní hygienická stanice Vsetín, druhy významněji parazitující u zvířat sleduje Okresní veterinární správa Vsetín. Zde probereme jen některé zástupce.

Kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora)

Podkmen: Bičíkovci (Flagellata)

Bičíkovci se vyznačují jedním nebo dvěma bičíky, pomocí kterých se pohybují ve vodním prostředí. V okrese se vyskytuje řada druhů. Na rybách parazituje bičivka rybí (Ichtyobodo necatrix), napadá nejčastěji oslabené ryby. Onemocnění se projevuje bělavým zbarvením pokožky, později může dojít k infekci bakteriemi a plísněmi. V okrese se vyskytuje častěji u ryb ve stojatých vodách, v tocích velmi málo. Dále jsou časté u nás trypanozómy žijící v krvi ryb a onemocnění se nazývá spavice ryb (projevuje se malátností a chudokrevností napadených jedinců). Dalším obecněji se vyskytujícím druhem je trypanozóma potkaní (Trypanosoma lewisi), která žije v krvi potkanů, trypanozómu přenáší blechy. Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) způsobuje záněty pochvy žen, v okrese je běžně zjišťována. Bičenka střevní (Giardia intestinalis) je patogenní druh způsobující obtíže trávicího traktu, v okrese je běžně diagnostikována. Bičenka krocaní (Histomonas meleagridis) se v okrese často vyskytuje u mladých krůt. Trichomonádová nákaza skotu byla v okrese zjišťována v 70. letech, poslední ohniska byla ve Valašské Bystřici a na Prostřední Bečvě - po zavedení inseminace se již nevyskytuje. Je řada dalších parazitických druhů, které budou i u zvířat ve vsetínském okrese, jejich výskyt však nebyl zjišťován (např. bičivka ještěrčí, opalinka žabí aj.).

Podkmen:                  Kořenonožci (Sarcodina)

Kořenonožci nemají bičíky a pohybují se pomocí panožek, mají proměnlivý tvar těla. V těle člověka žije několik podmíněně patogenních druhů druhů - v okrese se u dětí běžně vyskytují měňavka střevní (Entamoeba coli), měňavka Endolinax nana a další, všechny žijí ve střevech.

Velké množství měňavek žije ve svrchních vrstvách půdy nebo na jejím povrchu v mechu a trávě - tam, kde je dostatečná vlhkost i množství organických zbytků. V roce 1950 byl proveden podrobnější průzkum půdních měňavek ve východní části Vsetínských vrchů - a to na lokalitách v okolí hřebenu od sedla Čarták po Třeštík (Bartoš 1952). Měňavky byly sledovány v porostech mechů, celkem bylo nalezeno 33 druhů - nejběžnějšími druhy vyskytujícími se prakticky na všech místech byly měňavky Assuline muscorum a Trinema enchelys.

Kmen:      Výtrusovci (Apicomplexa)

Jsou to parazitičtí prvoci žijící v tělech jiných živočichů, v průběhu vývoje mohou mít i dva hostitele, obvykle jsou přenášeni hmyzem. Způsobují nebezpečná onemocnění, v tropech např. malárii. K významným zástupcům vyskytujícím se v okrese Vsetín patří kokcidie (Eimeriidae), a to zejména druhy parazitující u zajícovců. V okrese se u králíků a zajíců vyskytují téměř všechny druhy kokcidií, parazité se účinně likvidují krmivem obsahujícím léky. Kokcidie se v okrese vyskytovaly také u jehňat ve velkochovech, kdy hygienická úroveň ustájení nebyla na patřičné úrovni, u telat se stále sporadicky vyskytuje. Desítky druhů kokcidií napadají domácí drůbež, krocany, holuby, husy, dále skot, muflony, prase domácí, jeleny, srnce, šelmy aj. Kokcidie jsou nebezpečné zejména při silnější infekci, kdy napadená zvířata pak hynou během několika týdnů. Z výtrusovců je pro člověka významný patogenní druh toxoplasma obecná (Toxoplasma gondii). Mezi obyvateli vsetínského okresu je každý rok zjištěno několik případů. K nákaze dochází především kontaktem s kočkou domácí, která je definitivním hostitelem tohoto parazita a také konzumací nedostatečně tepelně zpracovaného masa. Další zástupci výtrusovců, zimničkovití (Plasmodiidae), se ve střední Evropě vyskytují jen u některých zvířat, zejména u ptáků (způsobují např. ptačí malárii), přenašečem jsou komáři rodu Culex. V okrese dosud nebyla tato nemoc prokázána, i když ji nelze vyloučit v oblasti s větším výskytem komárovitých (Choryně, Lešná).

Kmen: Hmyzomorky (Microspora)

Významným zástupcem, který parazituje u včel, je hmyzomorka včelí (Nosema apis). V okrese se vyskytuje sporadicky, napadené včelstvo musí být úplně zlikvidováno. Další druhy hmyzomorek se v okrese vyskytují velmi vzácně, mohou parazitovat u savců včetně člověka a způsobovat jim těžká onemocnění.

Kmen: Výtrusenky (Myxozoa)

Zástupci tohoto kmene parazitují u ryb, napadají nejrůznější tkáně - kůži, svalovinu, ledviny, játra, nervovou soustavu apod. V okrese se vyskytuje rybomorka pstruží (Myxobolus cerebralis), která parazituje u pstruhů a lipanů, poškozuje jim orgán rovnováhy, což u nich způsobuje nekoordinované pohyby hlavou dolů. Napadány jsou mladé ryby, zejména plůdek. Nejcitlivější na toto onemocnění je pstruh duhový.

Kmen: Nálevníci (Ciliophora)

Jsou to nejdokonalejší jednobuněční živočichové. Většinou žijí volně, menší počet druhů žije paraziticky nebo symbioticky. Pohybují se pomocí koordinovaného pohybu brv. Volně žijící druhy se v přírodě rozšiřují v klidovém stádiu cysty, kdy jsou vůči nepříznivým podmínkám prostředí účinně chráněny obaly. Mnohé druhy mají významnou funkci v samočistících procesech ve vodě. Druhy volně žijící ve vodách se většinou živí bakteriemi, jinými jednobuněčnými živočichy nebo rostlinami anebo detritem. Řadu nálevníků najdeme na končetinách vodních členovců (např. u berušky vodní, raka říčního), dále ve znečištěných vodách, na dně vod v detritu a v uměle zhotovených nálevech. Z nálevníků žijících volně ve vodním prostředí se běžně vyskytují např. rody trepka (Paramecium), slávinka (Stylonychia), víčkovka (Pyxicola), banička (Lagenophrys), lezounek (Euplotes), ledvinovka (Colpoda), labutěnka (Lacrymaria), čepelenka (Chilodonella), oválovka (Prorodon), zobánka (Loxodes), vířenka (Vorticella), bobovka (Colpidium) a řada jiných. Další druhy žijí na těle vodních bezobratlých - např. u blešivců žije rournatka blešivčí, na nezmarech paslávinka nezmaří, na měkkýších přílepka okružáková apod. Z parazitických druhů je významný kožovec rybí (Ichtyophthirius multifilis), který cizopasí na žábrách a kůži ryb. Onemocněním trpí zvláště plůdek, někdy i akvarijní rybky. V okrese bývá lokálně zjištěn, dříve např. v rybníčku Neratov. Významnou skupinou obrvených prvoků jsou řád bachořci (Entodiniomorphida), který patří k symbiotickým nálevníkům. Bachořci žijí v trávicím traktu přežvýkavců a umožňují trávení celulózy (zpracování celulózy bachořcům umožňuje přítomnost bakterií, které celulózu rozkládají), sami bachořci jsou pak zdrojem bílkovin pro tělo přežvýkavce.

 
Fotogalerie
 
 
 
norway grants město Vsetín ČSOP

Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko