PŘÍRODA VALAŠSKA

Klimatologie

Z meteorologického hlediska lze definovat podnebí jako dlouhodobý režim počasí v dané oblasti. K jeho charakteristice je třeba dlouhodobých časových řad měření meteorologických a klimatických stanic. Jedná se především o dlouhodobé průměry meteorologických veličin a rovněž o záznamy jejich extrémních hodnot.

Podnebí celého území okresu Vsetín lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu mírně kontinentální.

Vzhledem k malému plošnému rozsahu okresu dominantní význam pro charakteristiku klimatu v jednotlivých místech okresu má nadmořská výška a orografie (terénní členitost). Nadmořská výška jednotlivých míst v okresu se pohybuje v rozsahu 262 m (koryto Bečvy při opuštění okresu Vsetín) do 1206 m (Čertův mlýn). Rovněž terénní členitost území okresu je značná - cca 1000 vrcholů a 2000 údolí. Z toho vyplývá i značná rozdílnost podnebí v jednotlivých lokalitách okresu Vsetín.

Území okresu spadá do dvou klimatických oblastí. Chladná oblast zabírá horské části okresu, jmenovitě Vizovické vrchy, Javorníky a Bílé Karpaty, Vsetínské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Veřovské vrchy. Hostýnské vrchy spadají spolu s dalšími oblastmi okresu (údolními, rovinnými) do mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu dle 50. leté časové řady (1901 - 1950) se pohybuje dle nadmořské výšky lokality od 4,0°C do 7,9°C.

Nejnižší průměrné teploty vykazují stanice ve vysokých polohách Beskyd, jmenovitě stanice Radhošť - kaple se 4,0°C v nadmořské výšce 1120 m a stanice Skalíkova louka 4,7°C, ležící ve výšce 945 m.

Níže uvádíme hodnoty průměrné roční teploty ve vybraných lokalitách okresu Vsetín na základě řady měření z let 1901 až 1950.

Pro doplnění údajů dále uvádíme chod průměrné maximální a minimální teploty vzduchu v jednotlivých měsících v lokalitě Valašské Meziříčí, zpracovanou na základě 30ti leté časové řady (1961-1990). Pro stanice Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm jsou hodnoty velmi blízké, lišící se maximálně o 0,2 stupně Celsia.

Nejteplejším měsícem je v okrese Vsetín červenec s průměrnou měsíční hodnotou 17° až 18°C na území do 400 m nad mořem, nejchladnějším měsícem je leden s teplotami -3 až -5° C.

stanice                          nadmořská      průměrná

                                               výška      roční teplota °C

 

Valašské Meziříčí             302                     7,9

Vsetín                                    344                     7,8

Rožnov pod Radhoštěm 374                     7,5

Bystřička - přehrada      388                     7,4

Hutisko                                 497                     7,0

Zděchov                                518                     7,0

Pozděchov                           524                     6,9

Horní Bečva                        681                     6,1

Prostřední Bečva - Skalíkova louka    945  4,7

Podle 75 leté řady meteorologických měření (1901 - 1975), absolutní maximum teploty vzduchu bylo v okrese Vsetín naměřeno dne 8. 7. 1957 a to 37°C na stanici Bystřička. Absolutní teplotní minimum -37°C bylo naměřeno dne 11. 2. 1929 na Bystřičce, v Rožnově a na Vsetíně.

Tropických dnů, kdy teplota vzduchu dosahuje 30°C a více, bývá v okrese Vsetín v průměru 7 za rok, v nadmořských výškách nad 800 m v některých letech nebývají (např. na Skalíkově louce bývá tropický den jednou za tři roky).

Letních dnů, kdy teplota vzduchu dosahuje 25°C a více, bývá v okrese až 48 v roce. Jejich počet je závislý na nadmořské výšce stanice, např. Valašské Meziříčí 47, Vsetín 40, Rožnov p. R. 35.5, Skalíkova louka 8.

Průměrný počet mrazových dnů, kdy teplota ve 2 m nad zemí poklesne pod 0°C, bývá v okrese 112 až 146, i zde je jejich počet závislý na nadmořské výšce měřící stanice, např. Valašské Meziříčí 113, Vsetín 129, Rožnov p. R. 129, Skalíkova louka 145.

Průměrný počet arktických dnů, kdy teplota nestoupne nad -10°C, bývá v okrese 3 až 5 do roka.

Srážkové poměry

Uvedené sloupcové diagramy ukazují měsíční úhrny srážek v uváděných lokalitách za léta 1961 - 1990.

Území okresu lze přiřadit tzv. středoevropský typ ročního chodu srážek s maximem v letních měsících a minimem v zimě. Celé území okresu je nadprůměrně zavlažováno, ale podle frekvence výskytu srážek není území okresu nadměrně deštivé. Nejvyšších hodnot dosahují srážky na vrcholových místech Moravsko - Slezských Beskyd (cca 1200 mm).

Povodeň 1997

Na tomto místě je třeba zmínit se o rekordní hodnotě srážek, spadlých v červenci roku 1997, jejichž důsledkem byla tzv. tisíciletá voda a s ní spojené katastrofické povodně.

Toto období nadměrných srážek způsobila tlaková níže velmi pomalu postupující k severovýchodu, která se díky zadržující tlakové výši na východě téměř zastavila zprvu nad územím Moravy a Slezska a ve dnech 7. a 8. července se její centrum postupně přesunulo nad jižní Polsko. V týlu tlakové níže proudil nad zmíněné území teplý a vlhký vzduch, způsobující intenzivní srážky v uvedených po sobě následujících pěti dnech. Největší množství srážek spadlo v neděli 7. července (např. Valašské Meziříčí 159 mm).

Nejvyšší hodnoty srážek byly naměřeny na Lysé hoře a to 586 mm, toto představuje rekord ve zpracovaných časových řadách pozorování srážek, které se vyhodnocují od roku 1961.

Kvantita srážek se lišila významně podle polohy srážkoměrné stanice. Hodnota srážek naměřená na stanici Střítež nad Bečvou činí ve zmíněném období 194,7 mm, v nedalekém Rožnově pod Radhoštěm bylo za tentýž časový interval naměřeno 401,1 mm. Obec Střítež nad Bečvou se nacházela vzhledem k proudění v relativním “srážkovém stínu“ ve srovnání s Rožnovem pod Radhoštěm. Obdobně, na stanicích na návětrné straně hor bylo naměřeno významně větší množství srážek ve srovnání s okolím.

Následná povodeň byla největší na Moravě a ve Slezsku co do velikosti průtoku, tak trváním těchto průtoků a plochou zasaženého území v tomto století.

Odhaduje se, že v průběhu těchto srážek spadlo na plochu okresu celkově 193 523 000 m3 vody a bylo odplaveno 11 742 000 t plavenin.

Srážkový úhrn v mm měřený srážkoměrnými stanicemi na území okresu Vsetín ve dnech 4. až 8. července 1997

Stanice          4. 7.   5. 7.    6. 7.   7. 7.    8. 7.  suma

 

Horní Bečva 9,4  20,8 125,5  80,3 106,8  342,8

Hošťálková 12,3 30,6 108,7  66,4   44,4  262,4

Huslenky       7,0     7,6   86,9  49,3   38,6  189,4

Kelč                             8,1   18,2  24,3   38,1    12,3         101,0

Pozděchov 11,2  13,6   72,1  52,7   17,4  167,0

Rožnov p. R. 12,6 94,5 148,0  78,0   68,0  401,1

Střítež n.Bečvou 10,3   48,6  69,3   55,9    10,6         194,7

Valašská Bystřice    10,7 53,6 130,0 77,0   54,2         325,5

Valašské Meziříčí 11,0 86,0 159,0  75,0    44,1         375,1

Velké Karlovice     7,0   20,5  76,0   70,0    63,8         237,3

Vsetín          11,6  18,3 103,2  60,6   34,6  228,3

 

Průměr        10,1  37,5 100,3  63,9   45,0  256,8

 

 

Z uvedené tabulky je patrné, že srážky v uvedeném období byly místně velmi proměnlivé a obecně lze konstatovat, že množství srážek rostlo územně směrem k severovýchodu a s přibývající nadmořskou výškou.

 

 
norway grants město Vsetín ČSOP

Tento projekt je realizován za podpory města
Vsetína a finančních mechanismů EHP/Norsko